darkness embraced

Tohle bude znít jako trapný revival darkness.embraced. Letos opět, v míře ještě větší než vloni, mi unikají vánoce. Svůj podíl má na tom perspektiva z druhé strany prodejního pultu, aneb „kdypak ten sklad rozprodám“ a „jak dlouho může trvat, než vylámu ze zákazníků všechny dluhy“. Svět podnikatele, obchodníka, je naždy změněn oproti světu běžného konzumenta.

Je 22. prosince 2009, což je nic neříkající datum, 9 dní do konce roku, což mi z nějakého důvodu přijde daleko významnější. Čas se mi přestrukturoval do jiných úseků, soboty, neděle, svátky, státní i ty pohanské už nemají význam. Čas dělím přibližně na „ještě bych spala“,“už se to dá, vylezu“ a „jestli mají ještě v krámech otevřeno.“ V hlavě podivně vypláchnuto, na plátno každou chvíli někdo promítá svoje upoutávky.

Vím, že v jednom ohledu pokulhávám za N. a mnohými dalšími, ze snů si toho opravdu moc nepamatuju, protože jsem nesoustředěná, na druhou stranu taroty mi samy vypadávají z balíčku…

Jeden z vás mi řekl, že by rád podědil můj magický deník a početl si v něm, bohužel neexistuje, a z podstaty nikdy nemůže, zkoušet zachytit do bezčasého média příběh, jak se odehrává v čase, není možné. Jednou ho zachytím jako nějaký celek. Jsem ráda, že mě nepohltila ta vražedná ospalost a démonická deprese kolem sunovratu, přesto cítím potřebu nechat věci volně plout a nesnažit se příliš vystrkovat hlavu než bude magicky uzavřen jeden cyklus vypuštěním ohňostrojů.

Všechno je tak nějak v pořádku, do hlavy se netlačí milion věcí, které je třeba udělat… je mi dobře.

Pokud Aukro tvrdí, že tam najdeme všechny věci tohoto světa, kde tedy nalezneme všechny věci onoho světa?